Jistě si vzpomínáte na hodiny literatury na základní a popřípadě střední škole, pro někoho zábava a možnost vylepšit si známky z diktátů, pro jiné nuda a zabitý čas. Jsou však velikáni, na které bychom opravdu zapomenout neměli. Do tohoto článku se nám samozřejmě nepodařilo nacpat všechny velké spisovatele dvacátého století, připomeňme si jich tedy aspoň pár.
starý psací stroj

Jaroslav Seifert

Když se řekne jméno Jaroslav Seifert, většina z nás si jistě vzpomene na jednu jeho jedinečnost, a to že je jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. A jako další si určitě vzpomenete na jeho básně, a to především na Maminku. Tento jedinečný básník a novinář se narodil v roce 1901 a ve dvacátých letech byl redaktorem komunistických periodik, za své názory byl však ze strany vyloučen. Po roce 1949 se soustředil pouze na poezii. Dílo: Slavík zpívá špatně, Zhasněte světla, Přilba hlíny, Maminka, Včecky krásy světa.
psaní pérem

Karel Čapek

Karel Čapek je jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů, byl však také překladatel, dramatik, novinář, kritika filozof. Uf, to už je pořádná porce práce. Karel Čapek se narodil v roce 1890 a během života byl přítelem Tomáše Garrique Masaryka. Karel Čapek psal především povídky, romány sci-fi, alegorie, utopická dramata a poetické prózy. Předpověděl nebezpečí fašismu ve svém díle Válka s mloky. Jeho dílo je jistě většině čtenářů známá: Krakatit, Trapné povídky, R. U. R a třeba již zmíněná Válka s mloky.

Milan Kundera

Díla Milana Kundery najdete ve všech maturitních seznamech četby a znají ho i děti školou povinné. Jako Brněnský rodák, syn rektora JAMU Ludvíka Kundery vystudoval gymnázium v Brně a dále studoval na Univerzitě Karlově literární vědu a estetiku, odkud však po roce odešel a studoval dále na FAMU filmovou režii a scénáristiku. Milan Kundera však v roce 1970 emigroval do Francie, kde nadále vyučoval na univerzitách. Za vydání jednoho svého díla byl zbaven československého občanství. Více o životě tohoto velikána si můžete přečíst zde: