Bydlel jsem mnoho let v obci, která byla postavena krátce po druhé světové válce jako soubor novostaveb rodinných domů v několika ulicích, v počtu přibližně sto padesáti objektů, které měly sloužit přeživším ženám a dětem, co se vrátily z koncentračních táborů. Tato smutná historie byla výstavbou nových domů alespoň zčásti překryta lidskou solidaritou, která neznala hranic, neboť přesáhla i působnost v tehdejším Československu. Součástí výstavby rodinných domů bylo i oplocení a bylo u všech staveb jednotné. Šlo o drátěné čtyřhranné pletivo, které vytvářelo velmi pohledný obraz na řadu staveb v každé ulici.
Když jsem se s rodiči do domu nastěhoval, vnímal jsem toto řešení velice pozitivně, celá ulice byla přehledná a skutečně pohledná, nízké drátěné ploty umožňovaly na každou parcelu s travnatou plochou nahlížet a díky tomuto typu oplocení byly všechny ulice vzdušné a prostorné. Po sametové revoluci se tu ale změnily poměry a lidé si začali stavět oplocení po svém, takže to tu vypadalo přesně podle hesla „každý pes jiná ves“. A to mě mrzí, protože i docela obyčejný plot má velký estetický význam na lidskou psychiku.
Kdybych o tom mohl rozhodovat dnes, oplocení parcel by se tu opět odehrávalo tím původním způsobem, tentokrát ale vylepšeným o plastem potažené pletivo, aby se nemuselo natírat. Byly by tu zapotřebí plotové sloupky a plotové vzpěry antracit Ploty Boppe či v tmavě zelené barvě a samozřejmě i plotové branky a brány pro vjezd různých typů vozidel.
Pletivové ploty nabízí ještě jednu zásadní výhodu, a sice patří k nejlevnějším řešením oplocení a rychle a jednoduše se staví. Vím to z vlastní zkušenosti, stačilo zabetonovat do země ocelové sloupky či vzpěry a pak už se mohl instalovat napínací drát a připevňovat na něj drátěné pletivo. Šikovný kutil by si s tímto úkolem měl hravě poradit a kdo to nezvládne, může si na tuto práci sjednat odborníky, kteří zhotoví plot třeba komplet na klíč.
